Vlastivědné muzeum

Vlastivědné muzeum pro Vysoké nad Jizerou a okolí

V západní části Krkonošského podhůří leží v nadmořské výšce kolem 703 m horské město Vysoké nad Jizerou. Pokud se sem vypravíte, neopomeňte možnost návštěvy vlastivědného muzea. Exposice vlastivědného muzea přináší bohaté a různorodé poznání.

Adresa:

Dr. Karla Farského 130

512 11 Vysoké nad Jizerou

Telefon: 

+420 481 593 118

E-mail: 

muzeum@vysokenadjizerou.cz

Otevřeno úterý až neděle 

8:30 - 12:00,  13:00 - 16:00 

Pondělí zavřeno


Prohlídka exposice zůstává umožněna i jednotlivcům bez výkladu, pouze s odpověďmi, v mezích možností, na případné dotazy ze strany návštěvníka některým z přítomných odborných pracovníků muzea. Prohlídku exposice s výkladem nabízíme skupinám o deseti a více osobách, přednostně však objednaným výpravám. Komentovaná prohlídka exposicí trvá obvykle přibližně dvě hodiny a při velké stručnosti jen jednu hodinu, proto poslední výklad zahajujeme dopoledne nejpozději v 11 hodin a odpoledne v 15 hodin. 

Část exposice v přízemí připomíná lyžařství a lyžectví, jinak ,,skijáctví" na ,,Vysočtě", které se zde ujalo během posledního třicetiletí devatenáctého století. Český ski klub ve Vysokém vznikl roku 1903 a následně se stal spolu s lyžařskými kluby jilemnickým a pražským zakladatelem Svazu lyžařů v Království českém. Vystavené lyže dokumentují starší vývoj podob lyží v Čechách a různé trofeje úspěchy vysockých závodníků doma i v zahraničí.

V exposici jsou ku nejstarší historii vystaveny fotokopie některých z nejstarších zpráv o městě, jehož městský titul uvádí latinský zápis k roku 1354; dále fotokopie části zápisů proroctví Havlasa Pavlaty, jehož ochočení medvěda podle legend inspirovalo figury městského znaku; též odlitky pražských grošů českých králů Václava II. a Jana Lucemburského z pokladu zakopaného asi kolem roku 1330 na Tříčských vrších; rovněž vykopávky z Nístějky a Návarova, připomínající hrady postavené možná již ve třináctém století, či nejpozději ve století čtrnáctém; také dokumentace středověkého sklářství v okolí i fotografie goticko-barokní vysocké madona, která se nachází v kostele sv. Kateřiny Alexandrijské. 

K vidění se v muzeu nacházejí i fotografie a modely roubených chalup nejen ,,vysockého typu", převážně z doby kolem I. světové války, ale i bohatý výběr malovaného nábytku i s typickým krkonošským mramorováním, keramiky, podmaleb na skle, dřevořezeb a sbírka figur znázorňujících Krakonoše, pána Krkonoš, včetně Jizerských hor, a přilehlých oblastí. Expozice rovněž seznamuje s řemesly a zemědělstvím na ,,Vysočtě". Pro horské město bylo příznačné lnářství, pernikářství, krátce i slaměnkářství, sekání a návlek skleněných sekaných koral pro bižuterní průmysl nebo výroba nejen venkovních bačkor, zvaných vysocké bačky. 

Exposice připomíná i slávu dějin divadla ve městě i okolí s tím, že vysočtí ochotníci, v souběhu se starší tradicí sousedského divadla, hrají ochotnické divadlo po plynule navazující generace od roku 1786. Jsou zde vystaveny i loutky vysockého původu. Každoročně město a zdejší Divadelní spolek Krakonoš hostí divadelní přehlídku Krakonošův divadelní podzim, tedy přehlídku vítězů krajských soutěží venkovských divadelních souborů. 

Při budování exposice bylo pamatováno na různých místech i na připomenutí řady osobností vysockých rodáků i těch, kdo si Vysoké oblíbili a občas v něm pobývali. Mezi rodáky patří, mimo mnohé další, státník JUDr. Karel Kramář, jehož dosud ve městě připomíná busta na rodném domě čp. 10 i někdejší Kramářova vila v pskovském stylu, či historik umění PhDr. Vincenc Kramář.

Podkroví exposice ukrývá obrazárnu , kde se připomíná část uměleckých památek Vysocka posledních staletí.