Divadelní okruh

za historií místního divadla

Cestou uvidíte...

Po modré turistické značce: náměstí Vysoké - "Adovna",
dále turisticky neznačeno: Petruškova zahrada - rozcestí na staroveském návsí,
dále po zelené turistické značce: "hlavatišťata" - bývalá staroveská stará škola,
dále turisticky neznačeno: zvonička - Slavíkův betlém - rozcestí na trhovici
dále po modré turistické značce: trhovice - náměstí Vysoké.

Náměstí JUDr. Karla Kramáře Okruh začíná na vysockém náměstí.. Byl zřízený 17. srpna 1986 při příležitosti oslav dvousetleté činnosti vysockých divadelních ochotníků. Úseky okruhu spojující turisticky značené části cesty bývaly značeny červenými šipkami se symbolem divadelní masky. Texty pamětních tabulí pro naučnou stezku sestavil JUDr. Václav Lukáš (1912-2009).

[A] Budova staronové radnice, čp. 227 Zde stávala od roku 1700 do požáru města v roce 1834 dřevěná radnice čp. 70, ve které se od roku 1798 hrávalo divadlo. informační tabule

Hostinec, čp. 229 nyní Na Růžku "U českého lva" se jmenoval zdejší hostinec, ve kterém se v letech 1836-1882 hrávalo divadlo, než se přestěhovalo do nové budovy školy a radnice na jihovýchodní straně náměstí. Později zde ještě hrávali loutkoherci Majznerovi a byly konány taneční zábavy.

Adovna, čp. 76 Z modré turistické značky pokračující ulicí Bozkovskou okruh zahýbá doleva cestou v roce 1894 zachycenou malířem Otakarem Lebedou (1877-1901). Cesta uhýbá dolů před domem čp. 76 zvaném "Adovna" po svém někdejším majiteli Adolfu Adée, který byl v letech 1879 až 1884 starostou města Vysokého.

[B] Petruškova zahrada Zde stála do požáru města v roce 1834 chalupa čp. 80. Roku 1786 v ní podle rodinné tradice začal s hraním divadla Jan Petruška (1762-1819) nejprve s dětskými herci. To byl počátek vysocké ochotnické tradice, pokud se však neodehrál ve vysockém čp. 67 při cestě z náměstí ke Sklenařicím, tedy při pozdější císařské trutnovsko-liberecké silnici. Podle legendy se ve svých čtyřiceti letech naučil čtení a psaní u Petrušky i dramatik František Vodseďálek.

informační tabule

Rozcestí s modrou turistickou značkou Zde se neznačená cesta mezi vysockými čp. 82 a čp. 81 spojuje s modře turisticky značenou starou cestou "Starovačkou", nyní ulicí Staroveskou, která vede staroveským "návsím", tedy výběžkem městské zástavby navazující na zastavěnou část katastrálního území Stará Ves u Vysokého nad Jizerou. Návsí staroveské a tříčské zůstala z velké části uchráněna před ničivým požárem města 29. července 1834 a jsou tu dosud uchovány zbytky roubených stavení z doby před požárem.

Hlavatišťata Zde pěstovali ze semen pachtýři záhonů, zvaných obecní "hlavatišťata", na slunném staroveském návsí hlavatku, tedy sazenice vysockého červeného zelí. Ty prodávali pěstitelům do okolí Vysokého, ale i do Hamrů, Tanvaldu, Šumburku, Kořenova a do horských obcí za Jizerou. Všude tam bylo vysazováno na stráních, kde foukal vítr působící snad jeho špičatost a křehkost. Roku 1610 uvádí záznam v gruntovní knize navarovského panství pěstování zelí ve Vysokém. Již tehdy snad šlo o dosud oblíbenou zelnou odrůdu, ale tu máme doloženu jednoznačně až písemnými prameny devatenáctého století.

[1] Pravděpodobné místo středověké sklárny Tento pozemek byl zapsán do seznamu kulturních památek na základě výsledků na něm v květnu 1985 provedeného předběžného archeologického výzkumu. K tomu daly podnět nálezy kamenů politých sklovinou, strusky a slitků skla. Možnost, že zde byla již roku 1376 huť Nyclase Qweysera, skláře z města Vysokého, by snad potvrdil až úplný archeologický výzkum. Jednalo by se o nejstarší českou sklárnu s prameny doloženým jménem majitele.

informační tabule

Továrna Po levé straně od cesty stojí na potoce vysocká textilní továrna, patřící do roku 1940 firmě Kramář a spol., od níž jí zakoupil Oto Baumgartner z Červeného Kostelce. Později, od zabavení do restituce, se v jejím užívání vystřídaly tři podniky, z nich nejdéle tanvaldská Seba od roku 1958 do raných 90. let.

[2] Vodseďálkův chodicí betlém Po pravé straně od téže ulice Staroveské u Vodseďálkových, příslotkem zvaných "Kvasničku", (Vysoké nad Jizerou čp. 199, telefon: 721 640 360) se nachází celoročně po včasné předchozí telefonické domluvě přístupný pohyblivý betlém, vytvářený Františkem Vodseďálkem (circa 1899-1934) od roku 1916 do roku 1933. Ve vánoční čas byl přístupný veřejnosti nejen v době vzniku, ale též v rozmezí roků 1956 až 1976 v rodině jeho bratra. Před nemnoha lety byl rodinou opět zprovozněn.

Pátkův kříž ve Staré Vsi Okruh pokračuje po silnici zbudované v letech 1893 až 1894. Ta spojuje Vysoké přes Starou Ves, Roztoky u Semil a Jesenný se stanicí železniční trati na jesenském Bohuňovsku, provozované od roku 1875. Po levé straně silnice jsou budovy čističky odpadních vod z let 1992-2013. Naproti na kamenném podstavci stojí u silnice litinový kříž vysvěcený o staroveském posvícení roku 1894. Pořídil jej proslulý průvodce na poutní místa "celfotr" Josef Pátek (1831-1915) snad na paměť své zesnulé ženy Marie.

[C] Zahrada se sochou svatého Jana Nepomuckého Zde stávala chalupa čp. 7, kde se 25. dubna 1762 narodil František Vodseďálek, proslulý autor sousedských divadelních her. Nad domem se až do roku 1866 hrávalo divadlo. Svatojánská socha byla zřízena obcí na obecním pozemku roku 1777 a opravena roku 1833. Podstavec zdobí reliéfy zobrazující nejspíše starozákonního kněze Arona, biskupa svatého Vojtěcha a svatého Floriana. informační tabule

Bývalá staroveská nová škola čp. 97 Škola byla postavena roku 1883. Do roku 1895 zde učil František Mařatka, historik vysockého divadla a v letech 1886-1905 jeho ředitel. Byl spoluautorem plastické mapy Krkonoš, která byla od roku 1899 umístěna ve vysockém městském parku. Zhotovil řadu dalších plastických map, z nichž mapa Krkonoš se nalézala i v podloubí radnice v Jilemnici a mapa Orlických hor na vlakovém nádraží v Hradci Králové. Dnes je v budově penzion U Lípy s hospůdkou.

[D] Bývalá staroveská stará škola čp. 49 Původní Vláškova hospoda byla v letech 1847-1883 přeměněna na školu. V roce 1879 zde učil spisovatel Josef Šír (1859-1920). Dům zvaný též "U Ducháčku" se nachází pod Vojákovým kopcem, zvaným tak podle příjmení dávného majitele. U Vojákovy skály se ještě ve třicátých letech dvacátého století hrávalo divadlo. Zde okruh opouští zelenou turistickou značku a odbočuje před starou školou cestou doprava a stoupá kolem čp. 50 k silnici, kterou přechází na rozcestí u autobusové zastávky. informační tabule

[E] Zvonička Zde, kde se říkalo na "Kostnici", hrával od roku 1811 se sousedy své divadelní hry dramatik František Vodseďálek. Tento krejčí, hospodář i zednický mistr byl výraznou postavou českého sousedského divadla zvláště tvorbou na biblické náměty. Na místě bývalého jeviště postavil roku 1828 tuto zvoničku. Vystavěl též protější dům čp. 75, kde zesnul 14. března 1843. informační tabule
Odtud okruh pokračuje po vrstevnici nad staroveským čp. 23 a 22 pěšinou k Vysokému.

Stodola čp. 20 Pod pěšinou za staroveským domem čp. 20, kde působil hospodář a písmák Jaroslav Večerník (1904-1992) se nachází Vršťalova stodola, která ještě rozestavěná posloužila roku 1838 Františku Vodseďálkovi za divadelní jeviště.

[3] Slavíkův chodicí betlém Po pěšině dále se u Poloprutských (Stará Ves čp. 19, telefon: 481 593 609) nachází celoročně přístupný pohyblivý betlém, vyrobený Petrem Slavíkem (1898-1983) ve Staré Vsi čp. 85 v letech 1930-1940. Později se tvůrce přestěhoval do čp. 45, kde byl betlém předváděn ještě několik roků po jeho smrti. Betlém měří na délku přibližně čtyři metry a obsahuje kolem sta figurek daráků. Asi jednadvacet figurek uvádí mechanismus do pohybu.

Trhovice Okruh pokračuje na křižovatku cest, kde odbočuje vlevo vzhůru kolem kravína. Nad ním ústí do modře turisticky značené části starobylé cesty sloužící směrem vlevo jako mariánská poutní cesta do Bozkova a směrem vpravo do Vysokého jako trhovice, tedy cesta na trhy. Tímto směrem pokračuje také okruh. Po levé straně cesty stojí od roku 1777 podstavec po později zaniklé staroveské soše svatého Josefa. Sloupek zdobí reliéfy Panny Marie kojící, svaté Kateřiny Alexandrijské a svatého Isidora. Cesta ústí ve Vysokém do ulice Bozkovské. Míjí po levé straně bývalá městská jatka čp. 277, novostavbu čp. 245 na místě někdejšího městského chudince a sloup se sochou Panny Marie z roku 1727 upravený roku 1836. Okruh dochází kolem starých domů vysockého "Slezska", "Záboje", "Nouzova" a již zmíněné "Adovny" zpět na náměstí.

Podle podkladů JUDr. Václava Lukáše upravil 5. března 2014 Bc. Michal L. Jakl. Drobné úpravy Ivana Řehořová, bar. foto Miloslava Harčariková. Mapa Jan Vaverka st.