Naučný Vysocký okruh

Vysocký naučný okruh (Mlýnský) s popisky

Z vysockého náměstí po žluté - Márinkův kříž - Dykova skála (3,5 km) - Nístějka, zřícenina hradu (5,2 km) - rozcestí pod Nistějkou (5,5 km) - Jilem (7,5 km) - bývalé koupaliště (10 km) - rozcestí nad koupalištěm (10,5 km) - dále na náměstí do Vysokého (celkem 12,5 km, maximální výškový rozdíl 270 m). Možno též trasu zkrátit od rozcestí pod Nístějkou do Vysokého. (Celkem 9,5 km, maximální výškový rozdíl 245 m)  

Cestou uvidíte...

Při chůzi po okruhu je několik zastavení, která stojí za zmínku.

(1) Náměstí ve Vysokém, kde okruh začíná, slouží jako východisko turistických cest. Budova školy č. p. 124 tvoří dominantu náměstí na jeho jihovýchodní straně. Postavena byla roku 1882 podle plánů Petra Kramáře, Karlova otce, jako radnice a škola. Nejstarší vysocká radnice dům radní s vížkou a šatlavou byla na tomtéž místě postavena roku 1613. Roku 1700 byla vystavěna nová radnice v západním rohu náměstí, v místě nynější budovy městského úřadu. V domě č. p. 10 se narodil 27. prosince 1860 JUDr. Karel Kramář, první ministerský předseda Československé republiky. Roku 1859 byla zde otevřena poštovní expedice. Zdejší hostinec byl pak nazván Hôtel de poste. Později zde bylo notářství a četnická stanice. V téže ulici je umístěna městská knihovna.

(A) Krakonoš, divadelní budova stejnojmenného spolku divadelních ochotníků, stojí na začátku parku od roku 1925. Ochotníci jsou pokračovateli tradice ochotnického divadla ve Vysokém, započaté roku 1786. Divadlo disponuje i loutkovou scénou. Konají se zde od roku 1971 národní přehlídky amatérských divadelních souborů, od roku 1989 pod názvem Krakonošův divadelní podzim.

Společná informační tabule Krakonoš a Park

Park: Městské sady byly založeny okrašlovacím spolkem roku 1885. Pavilon nad plastickou mapou Krkonoš z roku 1899 postavili turisté roku 1905. Socha Karla Havlíčka Borovského od Josefa Strachovského byla pořízena roku 1891 z výnosu sbírek jako projev úcty podkrkonošských horáků. Vysočtí studenti pořídili v parku památníky básníků Antonína Sovy (roku 1936) a Viktora Dyka (roku 1939).

(B) Rónova lavička: na lavičce v těchto místech sedával vysocký rodák a spisovatel Zdeněk Rón (*1889, +1948). V létě 2004 cesta od hřiště k Márinkovu kříži získala jméno Vyhlídková cesta Zdeňka Róna. U této oblíbené trasy jeho procházek rostou i jeřáby, které nazýval "horské palmy".

informační tabule Cesta Zdeňka Róna

(C) Márinkův kříž, pořízený roku 1848 manžely Háskovými (podle domu Márinkovými), rodiči studenta bohosloví utonulého v Litoměřicích v Labi. Z lavičky pod lípou se otevírá rozhled na celý vnitřní hřeben Krkonoš. Výhled na Jizerské hory zakrývá masiv Štěpánky - Hvězdy. Pokud Vám nejsou známa některá jména kopců na obzoru, prohlédněte si informační tabuli Marinkův kříž s panoramatickým výhledem

(D) Společná informační tabule - ves TŘÍČ a Vysocké zelí

(E) Dykova skála, původněji Kobrova skála: skalka z křemičité břidlice s malým lomem byla původně nazvána podle polohy na tříčském katastru na hoření roli větve rodu Kobrů. Žulový balvan, přivezený z Mumlavy z harrachovského Nového Světa, kde básník též pobýval, označuje oblíbené místo básníka Viktora Dyka při jeho houbařských vycházkách do okolních lesů za jeho pobytů ve Vysokém v letech 1917-1931.

informační tabule Viktor Dyk a Dykova skála

(F) Pohaniště: V současnosti již lesem porostlé místo nad svahem k Nístějce. Bývalo to snad pohanské pohřebiště, nebo to bývala pole, na kterých se pěstovala pohanka, nebo to bývaly pozemky po exulantech, kteří odešli za třicetileté války z důvodů svého náboženského vyznání.

Společná informační tabule Pohaniště a Nivy

Nivy: Cesta míjí pozemky, kolmo přetínající vysocké role, nyní již většinou zarostlé lesem, patřící pravděpodobně původně k dávno zaniklému poplužnímu dvoru hradu Nístějky.

(G) Buky na stráni nad Jizerou jako zbytky původní květnaté bučiny byly současně se zříceninou Nístějky s výskytem vzácné rostliny lopuštíku skloněného (Hackelia deflexa) vyhlášeny roku 1996 za chráněnou přírodní památku.

Společná informační tabule Buky a Hradsko

Hradsko: při Jizeře ležící bývalá (do roku 1960) osada Vysokého, viditelná z vycházkového okruhu. Od roku 1755 zde stál mlýn, zbořený roku 1890. Roku 1883 postavena zde továrna na nitě. Od roku 1890 započala výroba hedvábných látek. Byl tkán brokát na církevní roucha a později látky ze skelných vláken.

(H) Nístějka Zřícenina hradu založeného koncem 13. století, či v první polovině 14. století. V druhé polovině století patřila Waldsteinům a následně Wartenberkům. Od těch přešel zřejmě i s městem Vysokým do majetku Jenczsteinů. Krátce ho pak držel král Jiří Poděbradský jako odúmrť. Asi po roce 1460 byl hrad se svým zbožím připojen k Navarovu. Hrad někdy v té době vyhořel a zpustl. V letech 1954, 1958, 1972 a 2006 byl proveden archeologický výzkum pozůstatků hradu.

informační tabule Nístějka a Lopuštík skloněný

(I) Rozcestí se silnicí pod Nístějkou. Z křižovatky se silnicí se nabízí možnost zkrácení vycházky vynecháním následujících pěti zastavení a návratem po silnici, postavené roku 1902 vysockým samosprávným okresem, kolem Vojákova mlýna (původně mlýna, později populární restaurace, nyní obytné budovy) do Vysokého.

informační tabule Vojákův mlýn + foto

(J) Rozcestí u můstku k Jilmu. Vysocký, Vápenský, Farský nebo též Hradský potok nedaleko odtud vtéká do Jizery. Přes Jizeru tam byl roku 1901 postaven dřevěný most, nahrazený roku 1909 kamenným. V roce 2013 zbořeným a nově postaveným. Od můstku přes potok pokračuje okruh po žluté do Jilmu. Nejníže položené místo vysockého katastru.

informační tabule Rozcestí u můstku

(K a L) Jilem: horská ves připomínaná poprvé v polovině 16. století. V první polovině 19. století se zde hrávaly pašijové hry. Od roku 1850 byl částí obce Přívlak, která od roku 1960 byla připojena k Poniklé. Býval zde oblíbený hostinec Na Táboře.

informační tabule Jilem a Hostinec Na Táboře ve vsi+ Panoramatický výhled nad vsí

(M) Skokanský můstek vysockého ski klubu stával v letech 1931 až 1943 uprostřed cesty ke koupališti s dojezdem přes provizorní přemostění potoka k protější silnici.

informační tabule Skokanský můstek JUDr. Karla Kramáře + foto

(N) Farské mlýnky: stávaly zde již v 18. století. Roku 1775, za selského povstání, vzbouřenci, táhnoucí od Jilemnice přes Přívlaka a Jilem, vypili zde vysockému faráři deputátní pivo. Z mlýnů a jejich rybníčků zůstaly již jen nepatrné zbytky.

informační tabule Farské mlýnky + foto

(O) Koupaliště bylo zbudováno vysockým okrašlovacím spolkem v letech 1924 až 1925. Od roku 2008 už neplní svůj účel, je v soukromých rukou a pusté.

informační tabule "Koupaliště"

(P) Rozcestí nad koupalištěm. Návrat do Vysokého vede od rozcestí po silnici nahoru zpět do Vysokého kolem hřbitova, parku, Zákostelím, kolem Vlastivědného muzea pro Vysoké nad Jizerou a okolí i kostela sv. Kateřiny Alexandrijské na náměstí JUDr. Karla Kramáře.

informační tabule Silnice ke Hradsku

Celá okružní trasa se dá projít i opačným směrem.

Podle podkladů JUDr. Václava Lukáše upravili roku 2007 Michal L. Jakl a Mgr. Alice Sládková. Roku 2014 zaktualizovala a obraz. materiály doplnila Ivana Řehořová za kulturní komisi. Mapa Jan Vaverka st.